Hmyzožravci jsou jedním z nejstarších řádů savců.. Řád obsahuje 370 druhů žijících po celém světě. Většinou jsou drobní s protáhlou lebkou, malou mozkovnou a jednoduše stavěným mozkem. Někteří rejsci mají vyvinuté podčelistní jedové žlázy.
Živí se hlavně bezobratlými živočichy a drobnými obratlovci. Orientují se převážně pomocí čichu a hmatu, někteří mají výborný sluch. Slabší zrak souvisí s převládající noční aktivitou.
Mezi hlavní znaky hmyzožravců patří hlava s protaženým pohyblivým čenichem a malé oči, úplný chrup, chybějící slepé střevo
Hmyzožravci s krátké končetiny nesoucími po pěti prstech s drápky.
Množí z nich vydávají (i vnímají) pro lidské ucho neslyšitelné ultrazvukové signály a využívají jich i k orientaci. Hmyzožravci se přizpůsobili k životu v nejrůznějším prostředí - obývají tundru, lesy, pouště, stepi i vysokohorské polohy. Velká většina z nich vede pozemní způsob života, řada druhů i pod zemí nebo v těsné blízkosti vod. Mnohé druhy dobře plavou, jiné šplhají či hrabají. Jsou zpravidla nočními zvířaty.
Rejsek během páření produkuje ze svých pachových žláz páchnoucí sekret. Šelmy jej tedy někdy zabijí, ale nechávají ležet. Po 23 až 25 denní březosti rodí samice do hnízda z trávy a mechu 5-7 mláďat. Mláďata jsou odstavena po 22 až 25 dnech. Období rozmnožování je jediné období, kdy nežijí rejsci osamoceně. Mladí rejsci často tvoří "přívěs" za matkou, kdy se každé mládě drží svými ústy ocas svého sourozence před sebou. Rejsek obecný se v přírodě dožívá většinou rok.
NEZOFONTOVITÍ
Je vyhynulá čeleď,která žila na území Velkých Antil
ZÁSTUPCI
Štětinatec
Rejsek horský
Krtek obecný
Ježek západní a východní

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?